JAKÝ JE ROZDÍL MEDZI PASIVNÍM A NÍZKOENERGETICKÝM DOMEM

28.05.2024

V oblasti moderního bydlení se stále častěji setkáváme s pojmy jako "pasivní dům" a "nízkoenergetický dům". Oba typy domů představují výrazný posun směrem k energeticky efektivnímu bydlení, avšak mezi nimi existují zásadní rozdíly, které si v tomto článku podrobněji rozebereme.

Definice a základní charakteristiky

Pasivní dům je typ budovy, která je navržena tak, aby byly minimalizována potřeba vytápění či chlazení. Hlavním cílem je dosáhnout takového energetického standardu, kdy celková spotřeba energie na vytápění nepřesáhla 15 kWh/m² ročně. K dosažení tohoto cíle se využívají různé technologie a postupy, například:

  • Tepelná izolace: Velmi kvalitní izolace stěn, střechy a podlahy.
  • Vzduchotěsnost: Minimalizace tepelných ztrát díky vysoké vzduchotěsnosti budovy.
  • Větrání s rekuperací tepla: Systém řízeného větrání, který zajišťuje přívod čerstvého vzduchu bez ztráty tepla.

Nízkoenergetický dům je budova, která je navržena tak, aby měla nižší energetickou spotřebu než běžné novostavby, ale její standardy nejsou tak přísné jako u pasivního domu. Typická energetická náročnost nízkoenergetického domu se pohybuje mezi 15 a 50 kWh/m² ročně. I zde se využívají moderní technologie a stavební postupy:

  • Dobrá tepelná izolace: I když není tak extrémní jako u pasivních domů, stále je výrazně lepší než u běžných staveb.
  • Kvalitní okna a dveře: Nízké tepelné ztráty zajišťují trojskla a dobře těsnící rámy.
  • Efektivní vytápění a větrání: Moderní systémy vytápění, často doplněné o rekuperaci tepla.

Rozdíly v konstrukci a technologiích

Izolace a vzduchotěsnost: Pasivní domy vyžadují mnohem vyšší úroveň izolace a vzduchotěsnosti než nízkoenergetické domy. Pasivní dům často dosahuje tloušťky izolace i přes 30 cm, zatímco u nízkoenergetických domů postačuje izolace kolem 20 cm.

Okna a dveře: U pasivních domů jsou okna a dveře navrženy s extrémně nízkým koeficientem prostupu tepla (U ≤ 0,8 W/m²K), zatímco u nízkoenergetických domů může být tento koeficient vyšší.

Vytápění a větrání: Pasivní domy využívají tepla z domácích spotřebičů, obyvatel a slunečního záření jako zdroje tepla. Systém řízeného větrání s rekuperací tepla je standardem. Nízkoenergetické domy mohou používat tradičnější zdroje tepla, jako jsou kotle na plyn nebo elektřinu, doplněné o moderní technologie.

Ekonomické a ekologické aspekty

Investiční náklady: Stavba pasivního domu je obvykle dražší než stavba nízkoenergetického domu, a to především kvůli vyšším požadavkům na kvalitu materiálů a technologií. Návratnost investice je však u pasivních domů rychlejší díky nižším provozním nákladům.

Provozní náklady: Pasivní domy mají velmi nízké náklady na vytápění a chlazení, což vede k významným úsporám během celého životního cyklu budovy. U nízkoenergetických domů jsou úspory také značné, avšak ne tak výrazné jako u pasivních domů.

Ekologická stopa: Pasivní domy jsou šetrnější k životnímu prostředí díky minimální spotřebě energie z neobnovitelných zdrojů. Nízkoenergetické domy rovněž přispívají k ochraně životního prostředí, ale v menší míře než pasivní domy.

Závěr

Pasivní a nízkoenergetické domy představují různé úrovně energetické efektivity v moderním stavebnictví. Pasivní domy jsou náročnější na výstavbu a investice, ale nabízejí maximální energetickou úspornost a ekologickou šetrnost. Nízkoenergetické domy jsou kompromisem mezi standardními stavbami a pasivními domy, poskytující výrazné úspory energie a nižší investiční náklady. Výběr mezi těmito typy domů závisí na individuálních preferencích, finančních možnostech a ekologických cílech budoucích obyvatel.